PLACEBO

SA Night vol. 5.

30. září 2018 v 22:52 | YumeOokami
A letos to tu bylo znovu, Night of Suicide Angels tentokrát jubilejní pátý ročník. Jako předminulý ročník jsem i tento byla a vstupu a snažila se o hladký průbeh co se výběru vstupného týče (minulý ročník jsem nebyla asi kvůli stěhování nebo nevim).

Akce jako taková se vyvedla super, myslím že se vybraly i pěkné peníze a hlavně bylo vidět, že si to lidi užívají a to bylo super. Já jsem byla sice jako nějaká houba, užívala jsem si tu atmosféru ale byla jsem úplně zabitá. Pžed půlnocí jsem se zdekovala. Ale ještě před tím jsem po křtu nového kalendáře chtěla za všehny andílky poděkovat organizátorce Věrce, která se o nás a celou charitu stará a na křtu byla v osmém (!) měsíci těhotenství. Což se mi myslím, podařilo dobře.

Panika z pódia mě od maturitního plesu ještě nepustila, fuj nesnáším to tam. Pokud by jste o projektu chtěli vědět víc stačí se mkrnou na web.

Jinak jsem se celý víkend zcela proflákala s partnerem v posteli. A bylo to to co jsem potřebovala, snídat v posteli, mazlit se v posteli, koukat na filmy v posteli, mít kočky na hlavě v posteli... to asi znáte.

Zítra si pojedu pro třetího kočičího člena rodiny, stávající holky mě asi zabijou ale když já jí chtěla dát domov, jmenuje se Hope (po domácku bude Hopík) a přísahám že je to poslední zvíře co si beru! Vážně :) dám se pak fotku aby jste pochopili proč jsem jí musela mít. A budu je mít od Bez maminky, které taky už nějakou dobu podporuji.

Jo a mám zase nový vlasy... hnědo fialová, voalá

JAK ZNOVU ZAČÍT?

8. září 2018 v 14:46 | YumeOokami
Už dlouho přemýšlím, jak s blogem pokračovat dál protože dělám tolik věcí kolem, které mi zabírají dost času a přecijen nějaká média jsou mnohem jednoduší a rychlejší než blog.cz. Ale pořád má v mém srdci místo, vždyť tu jsem od 11 let, kdy jsem si blog museli založit jako součást informačních technologií a byli jsme za něj pak i hodnocení. Myslím, že z mojí třídy třiceti lidí jsem asi poslední kdo tu zůstal takhle dlouho. Dlouhých třináct let. A nechce se mi to opouštět. Určitě už nejsem v psaní tak dobrá jako dřív ale je to kus mého života. U žádného koníčku nebo sportu jsem nevydržela tak dlouho jako u blogu.

Zažil moje dětství, dospívání a nebojím se říct teď už dospělost. Chtěla bych najít staré kontakty jestli vůbec ještě někdo píše, tak dlouho jako já. Blog se mnou sdílel všchny mé strasti, starosti ale i radososti. Galerie je pro mě hodně obsáhlé album vzpomínek a je to jediné místo kde nic nemažu a občas ji navštívím jako studnici vzpomínek.

ČEMU VŠEMU SE TEĎ VĚNUJI?
Focení - jo, pořád mě to baví, upgradovala jsem objektiv a poslední dobou bych nejradši upgradovala i tělo ale ty peníze se mi do toho vrážet nechtějí protože je potřebuju jinde. Pokud chcete tvorbu sledovat tak na OokamiART na facebooku, zam nejvíc aktualizuji.

Šití - už druhým rokem dost sporadicky šiju spací pytlíky pro Ježky. A pořád mě to baví a snažím se vymýšlet novinky. Myslím že už mi to docela i jde :) na facebooku jako Spacáčky pro bodlináčky

Suicide Agels - charita potetovaných holek, která každý rok podporuje jiné dítě. Dřív jsem pomáhala s grafikou nebo nějakou organizací, letos už se zapojuji jako modelka.

Bez maminky - tenhle rok jsem holkám sice moc nepomohla ale ještě se zapojím, josu to dvě slečny, které se starají o nemocná koťátka.

CO SE ZMĚNILO OD POSLEDNÍHO PŘÍSPĚVKU?
No musím se přiznat, že toho byla opravdu kupa! Vlastně všechno, tak nějak se trochu převrátil život. Začala jsem pracovat v nové práci a to v Pražské Energetice kde jsem doteď jako frontoffice obchoďák? Něco takového, prostě taková lepší prodavačka, co musí umět poradit, vypočítat, zařídit a má své teplé místečko u stolu. A baví mě to a mám skvělé kolegy. Jenže chvíli po nástupu se se mnou rozešel partner a ačkoliv to bylo to nejlepší co se mi mohlo stát přineslo mi to v tu chvíli hodně problémů. Nezachoval se moc ferově a i já jsem člověk, který dělá za takovými lidmi hodně tlustou čáru. Rychle jsem našla domov ježkům Imě a Qaidovi. Naštěstí jsem jim našla skvělý domov (kdyby na mě zbylo místo odstěhuju se s nima). Na rychlo jsem se přestěhovala s kočkama k mojí mamce zpět do Boleslavi. Žádná strana z toho nebyla úplně nadšená. Holky byly v malém pokojíčku zavřené, já dojížděla do Prahy a hodně tam přespávala abych ušetřila, hodně jsem pila aby mi ten život tak nějak utekl, chodila na párty a užívala si volnosti a vstřebávala svou bolest. Myslím, že nejlepším způsobem jak jsem uměla a postupně se z toho dostala. Nakonec jsem získala prodlouženou smlouvu, třikrát m přidali plat, našla nové bydlení a spolubydlící. A největší zlom přišel na silvestra, kdy jsem se zamilovala do svého současného partnera (ne vážě netuším jak se mi stane že si vždycky do dvou měsíců někoho najdu, já fak nehledám... tohle přišlo samo a dělala jsem i drahoty! :D Věřte nebo ne ale poprvé jsem třeba zažila co je to rande. Shrnutí toho všeho je, že jsem se konečně postavila na nohy a naučila se žít na vlastní pěst, což vidím jako velice pozitivní posun a zkušenost do budoucna. Že se má mnohem líp než kdy před tím.

CO SE NEZMĚNILO?
Nadále mám dva kočičáky, Mavis a Chii. Bohužel Esi, můj 4 letý ježek zemřela. Bydlím s holkama a spolubydlícím/kolegou z práce. Mavis byla nemocná a vypadalo to na uspání ale vypadá to ze se ze všeho dostala a bude zcela v pořádku. Pro budoucí problémy chci ale holky naučit na vodítko abych je mohla brát všude sebou a neměly strach. Stále jezdím na cony a asi jen tak nepřestanu protože můj partner je taky otaku a hráč jako já.

CO DO BUDOUCNA?
Jelikož jsem se skvěle finančně srovnala začala jsem zase s tetováním, a mám v něm dost plánů. Jedno velké příjde teď v listopadu a pak buď po Vánocích nebo na narozeniny ale rozhodně chci svůj rukáv dotáhnout do konce. V dubnu bych ráda uskutečnila cestu do Japonska ale to chce mnohem víc odříkání a šetření než teď. Taky jsem z blondýnky zrzkou.

Budu sem víc psát protože blog, je tak trochu můj život.

PO DLOUHÉ DOBĚ

24. srpna 2017 v 12:34 | YumeOokami
Je to opravdu dost dávno co jsem napsala, v lednu. Docela mě dostalo, když mi na letošním Natsuconu, řekla Arashi (naše známá cosplayerka) že můj blog četla!

Vzpomněla jsem si na ty skvělé dny, kdy jsme měli "spřátelené blogy" dělaly se "bleskovky" a tak. Nevím jesti blogová komunita upadá nebo jen nejsem tolik její součástí, ale chci to změnit. Mám sice web k focení a blog jsem prostě já.

Ačkoliv jem chtěla začít znovu úplně jinak, sedím tu s třeštící hlavou bolestí a ocima plný slz, protože nás včera opustil náš ježek Nefarian.

Nebyla to hezká smrt, snažili jsme se dělat všechno co šlo, bohužel nemoc byla rychlá a během pěti hodin se rapidně zhoršil a já ho nechtěla dál trápit. Nečekala jsem to, Nefík byl ježek nalezenec někdo ho vyhodil a paní co ho našla si ho neohla nechat. A tak jsme se ho ujali. Byl to 300g prdola, ale hodnej kluk.

Teď už je mu lépe.


Cosplay festival 2017

30. ledna 2017 v 0:16 | YumeOokami
Bylo to náročné ale bylo to super! Tento víkend jsem se učastníla Cosplay festivalu v Olomouci a to v obchodním centru Šantovka (proč něco takového není i v Praze? Asi že máme 4Games) jakožto fotograf na fotostánku.

Vidět všechna ty nadšená dětská očička, někdy děs a trošku pláče. Tolik emocí, různých reakcí. Co se týše interního chování bylo to jako na malém conu v mých dětských letech. Všichni dělali všechno a všichni byli totálně vyčerpaní. Ale stálo to za to!

Doufám, že příští rok bude tato akce znova, protože se jí ráda znovu zůčástním.

Pokud by jste chtěli vidět první video co vylezo z průvodu najdete ho ZDE (0:54 jsem za Kapitánem amerikou vedle Gedžitky)

NOVÝ ROK

2. ledna 2017 v 22:23 | YumeOokami
A je to tu, rok 2017 kupodivu už nepíšu 2016 :D a to je co říct. Nedávno jsem náhodou na (moru) facebooku narazila na jednu blogerku, se kterou jsme si kdysi dost psali. Blog byl takový předchůdce facebooku, byly spřítelné blogy, soutěže jako bleskovky, a másto statusů články. A bylo to fajn! Hned bych se do těch dob vrátila.

Do nového roku chci pár věci:

• koupit si obal na podvodní focení
• koupit si nový objektiv
• začít aspon trochu cvičit
• začít pomáhat ve zvířecím útulku
• vybírat peníze na útulek

Tenhle rok jsem z focení odevzdala 500,- na Dobrotety, trochu mě až zaráží že se ozvalo tak málo lídí :( focení stálo 100,- za tři fotografie. To opravdu každý myslí na sebe? :(

Snad to letos bude lepší! Pokud by jste někdo chtěl neváhejte mi napsat na FB stránku Ookami consequat.

NULA

5. listopadu 2016 v 13:43 | YumeOokami
Včera váš blog navštívilo 0 lídí. Byly časy, kdy by mi tohle přišlo jako fantazmagorie ale bohužel tomu tak je. Měla bych to změnit! Vždyť už sem taková blogová fosílie! Blog mám od roku 2009 (aspon tento bloguji tak od ruku 2006) a neměla bych být ostudou, tím opuštěným blogem.

Ano, spousta věcí se změnila. Musím dát teď za pravdu všem dospělým, že člověk na studiích má víc času. Nevím proč, taky mám volné dva dny v týdnu, ale taky dělám dvanáctký a ikdyž jsem dělala osmičky pořád je člověk ve škole trochu míň. Nebo má víc baterek? Člověk by si řekl, že teď bude na koníčky víc času a financí. No, někdy trošku lituji že nežiji u maminky ta tři tisíce měsíčně :D byla bych nechutně bohatá :D.

A taky v době studií sem byla depkoidní náctiletá a bylo o čem psát! :D O mých depkách, srastech které mi dnes připadají úplně malicherné. Ještě se bojím období kdy budu psát malicherné články a průjmu mého dítěte :D snad nebudu taková máma, bože :D prosím ať nejsem.

Minulý víkend jsem byla na AkiConu, byl to jediný con mimo Advíku, který jsem absolvovala protože ostatní jsem byla v práci. Bylo to zvláštní být tam, považuji ho za jediný starý con co zůstal takovým jakým je. Ale programu jsem si moc neužila, byla jsem jen v sobotu a moc mě tam toho nezaujalo :(. Snad bude AF zase lepší. Den předtím jsem se viděla s neteří co jsem naposled viděla asi když jí bylo deset a dnes jí je sedmnáct. Já jí půjdu na maturák! Hrůza. Jedinná věc co mi připomíná že už mi není šestnáct (a bolavý klouby :D).

Máme zase trošku nemocného ježečka, toho prvního Esi, ale naštěstí to je léčitelné :) bude v pořádku. Doufám, že tu s námi bude ještě dlooooouho. Měla bych šít pytlíky pro ně. A kreslit. A uklidit. A uvařit si jídlo! A vstala jsem zase v jednu. Jsem děsná. Zkusím nějaké články přednastavit! (kde jsou ty časy kdy jsem měla přednastavený třeba tři!).

A jako úkol si dám změnit design blogu! YES!


Konečně co jsme v praze jsme zašli na nějakou párty a tou byl Gravity festival, plný house hudby :)


Chodili jste na Advík? A víte kdo ho dřív vlastnil? Trill! A já se s ním pořád kamarádím, už t bude deset let :O


Dostala jsem pravé pocky z japonska! A jahodový! A od manželky slavného cosplayera! YAAAAY


Začala jsem zase chodit na plazmu, je to pro mě příjemnější volba než krev, která se mi dlouho tvořila a nedělala mi dobře. A tohle tu necelou hodinku vydržím, nebolí mě to, jen musím hodně mačkat balonek. A můžu časteji a finanční ohodnocení je příjemná věc co si budem nalhávat. Já jsem ráda, že pomáhám.


A byla jsem i jeden den na ForGames! :)

TŘI MĚSÍCE

6. září 2016 v 20:13 | YumeOokami
Právě mi přišel mail od blog.cz, že jsem na svůj blogísek nenapsala už tři měsíce. WOW. Nová věc od blog.cz a páni já na blog nenapsala tři měsíce? Což není nic k obdivu. Měla bch se k psaní vrátit, vždy mě to naplnovala a teď už mám zase trochu času.

Konečně jsem se přestěhovali a doufám, že už se dlouho stěhovat nebudeme, maximálně už do svého. Ono cpát někomu nájem a tedy prachy do kapsy ale tři míče na byt/dům taky jen tak někdo nemá.

A tak jsme v podnájmu ale konečně žiju v Praze :) chtěla jsem tu bydlet už od čtrnácti (možná trochu i kvůli platonické lásce :D) ale líbí se mi tu to živo a spousta možností.

Taky jsem se přidala k charitě Suicide Angels a opravdu mě to baví. Pomáhám jako grafik ale taky jako fotograf :). Měla jsem už jedno focení a slečna byla skvěl holka.

Taky jsem změnila práci, dělám v obchodě s oblečením Mango a mám se tu fajn. Máme s přítelem v plánu jet si odpočinout někam si do Tropic islandu. A probadl nám hotel takže na Vánoce asi něco takového :).

Mámě teď už dvě kočičky, pět afrických jěžků, akvárko plné rybiček a křečka :D ale je sranda je všechny mít. Budu sem více přidávat fotografie :) ať to tu máte zábavné :)

Dnes jsem byla se podívat na svou střední školu a bylo super vidět, že se i ona posouvá dál, a to je fajn vědět, třeba se učí fotografie což za nás nebylo.

A teď zábava ve formě záplay fotek! Yaaay! :D


Občas se mi strašně nechce z postele :(


Na chvilku jsem si skočila na Advík a zahrála si všechny hudební hry co tam měli :D


Koupila jsem si super paruku :3


A pak změnila barvu vlasů :D


Naše Mavis :3


A Chii <3


Vyděračky spolu :D


Moje nejlepší selfie co jsem kdy měla :D


Dostala jsem skvělou drobnost z Totora a užasný polaroid :)


Dneska jsem byla s kamarádem na polygrafce :3

BEZE ZMĚN BYCH TO ANI NEBYLA JÁ

26. května 2016 v 23:00 | YumeOokami
Aneb nadpis "život plná změn" už tu byl :D. Od prvního pracuji v Praze na Chodově v obchodě, baví mě to, většinou je i dost práce a víte co je zvláštní? Celý den stojím na nohách ale probémy se zády mě přešly.

Konečně je krásně! Konečně! Svítí slunko, já si drandím Italiánkou, no prostě paráda! Jsem na polovičním úvazku abych se mohla věnovat grafice a focení, mám volné dny a je to super. Uklidím si doma, uvařím, udělám zvířata a nebo jedu fotit. Spokojenost!

Taky se do Prahy budeme stěhovat, do Prahy jsem chtěla už od čtrnácti a teď se mi to splnilo. Snad se mi tam bude líbit. Jsem s názorama hrozná, jednou se mi líbí to a jednou to, být muj partner už se dávno zastřelím, ale on ne, on mi vyhoví :3

Focení se mi docela kupí a já mám radost! Tenhle týden bych měla mát dvě focení a pak další měsíce dvě svatby! Toho se trochu bojím ale je to výzva! A na jedné svatbě líčím a češu a moc mě to baví!

Taky jsme teď byli na AC/DC a ikdyž tam nebyl Brian, Axel to zvládl na jedničku! Čeká nás Aerodrome, Rock for People, Masters of Rock! Nemůžu se dočkat, letos je to naflákaný!


Fotografie od HarmonyDynamite! Totální pecka!


Nejlepší selfie si vždycky udělám u kámošky v pokoji a v jejím kigurumi! :D


Jedna z AC/DC :3


Moje super čuper dárečky k narozeninám :) povšimnětě si printu na triku :D


Poprvé v Geekarně a selfie s Kriťákem.

Kdyby jste chtěli vidět nejnovější fotky tak na 500px :3

CONY A JINÉ

18. března 2016 v 21:44 | YumeOokami
Pomalu nemám víkend kdy bych něco nedělala, pořád se dějí nějaké akce a to ještě ani není léto kdy to bude kacema úplně naflákané.

Před několika týdny jsem byla v Polských Katowicích na IEM, herní akci kde se hrálo CS:GO, League of Legend, Herathstone a Starcraft. Byla jsem až překvapená jak mě atmosféra pohltila a jak mě to tam bavilo. Byla jsem tam jako press, o to to bylo zábavnější, že jsem se dostala tam kam jiní ne.

Teď mám v plánu jet na Animefest, kde jsem bla naposledy když mi bylo jedenáct. Několik let mě to tam vůbec nelákalo ale musím říct, že se tam teď opravdu těším a nemůžu se dočkat. Je možné že zase pojedu jako press :3 a taky budu mít cosplay! :D Bude to sranda. Haha, kdo by řekl, že je mi přes dvacet? :D

Taky u mě proběhlo spousta focení. Takže mám spoustu nového materiálu, který Vám mohu ukázat. Budu ráda, když mi lajknete FB stránku a zanecháte nějaký ten komentář :).

A kam se chystáte vy? :)







Více fotek a vě větším rozlišení na 500px.com
FB stránky Ookami consequat

JE ZE MĚ VELKÁ FOTOGRAFKA

9. února 2016 v 16:07 | YumeOokami
Tak tohle berte s rezervou :D fotit mě bavilo vždycky, je fakt že fotím kde jakou píčovinu, na to mám naštěstí instagram (na facebook mě to nebaví filtrovat a na instagramu mi to ani moc lidí nekomentuje :D).

Někdy stojím před foťákem já, někdy stojím za ním. Mít foťák jsem si přála už dlouho, jenže vždycky mi přišlo rozmazlenost si nějaký pořizovat - vyhozené peníze a lepší foťáky nikdy nebyly nejlevnější. A tak jsem si ho sem tam půjčila. O fotografii jsme se okrajově učili i na škole ale nemůžu říct že bych se tomu věnovala do hloubky.

Sledovala jsem fóra. Měla jsem šanci foťák vyhrát ale bohužel se nezadařilo, nakonec jsem musela ze soutěže odstoupit. Pak mi ho přítel chtěl koupit ale naletěl podvodníkovi a přišel o pěníze (před Vánoci). Nakonec jsme neustále přemýšleli co s tim a jelikož tu byla pekná nabídka za pěkné peníze vzala jsem si foťák na splátky. Není to žádná závratná cena tak mě časem nebude mrzet když by mě to přestalo bavi :D. Ale v to nedoufám.

A tak jsem měla čas to zkusit až tento víkend, kdy mi stála modelkou krásná Valerie. Více fotek na 500px. Mám domluveno dalších pár focení tak jsem zvědavá co vymyslíme :). Držte mi palce ať mi to jde. Kdyby jste mě chtěli sledovat tak tady je FB stránka.

NOVÝ ROK

10. ledna 2016 v 17:00 | YumeOokami
Myslím, že nový rok jsem začala dobře :) Silvestr jsme si užili hezky v klidu, hráli jsme JustDance, Aktivity Speciál a popíjeli pivko. Koukli jsme se na ohňostroj a šli spát. Kočka se sice vyděsila ale nemám ráda názor, že by lidi neměli mít ohnostroj kvůli domácím mazlíčkům. Za prvé lze zvíře zavří někam kde to není tolik slyšet, nebo lze veterináře poprosit o sedativa.

Nástup do práce byl trochu otrava po těch dnech volna, musela jsem si srovnat režim protože jsem byla věčně vzhůru do pěti do rána a probouzela se ve dvanáct :D. Je začátek roku a není moc práce.

Ale plánů, plánu mám hodně. V podstatě se držím svých plánů, které jsem měla už během střední. Nebo bych to měla nazývat sny? Ale uskutečnitelné sny! :) Snad už to bude brzy za mnou a já budu dělat co mě baví, a jak mě to baví, a budu mít svůj čas :). Držte mi palce!

Napíši zase brzy, děje se teď spousta zajímavých věcí :)

KALENDÁŘ

6. ledna 2016 v 22:25 | YumeOokami

Před nedávnem jsem vymyslela projekt, který jsem dotáhla i do konce a to kalendář pro Pražkou hernu FunFirst, oslovila jsem kamarádku fotografku a sama se i postavila před fotoaparát. Setkala jsem se spoustou skvělých holek, takových těch normálních, co pak na fotkách vypadají sakra dobře! Byly to skvělé dva dny, super práce, super akce a super výsledek!

Pokud by jste mou práci a hernu chtěli podořit můžete si koupit kalendář na Gamlery.cz.

JAK JSEM BYLA NA OPERACI

26. prosince 2015 v 23:27 | YumeOokami

Někdo se mě tu ptal na moji operaci, stejně jsem o ní chtěla psát aby i ostatní ženy a dívky si daly pozor a hlavně problémy řešily. Článek bude asi poněkud delší :3

Můj problém v podstatě začal už někdy ve čtrnácti, kdy jsem začala mít gynekologické problémy a to v podobě výtoků, které ovšem nezapáchaly a po vyšetřeních se zjistilo, že mám akorát zvýšenou aktivitu čípku (čípek zajišťuje lubrikaci při styku, u mě ji zajišťoval i ve chvílích kdy to nebylo třeba). Moc mi nepomohl mamky záchvat kdy mě nařkla prasetem, že to je ze špíny a tak, takže jsem se s tím dost špatně srovnávala, pořád nosit vložky, a v období rozvíjení sexuality mi to vůči parnerovi taky bylo nepříjemné. Od své dětské doktorky jsem odešla k gynekologovi (což byl taky nepříjemný posun od ženy k muži).

Zde mi bylo pořáně vysvětleno že nejsem "vadná" a že se tato aktivita postupem věku bude snižovat (bavíme se o věku třeba 60+) a že se to může zmenit po porodu. Hold děti jsem nechtěla ani tehdy a zatím nechci ani teď :D takže jsem se s tím chtě nechtě musela smířit.

Pak jsem k doktorovi chodila pouze na kontroly a pro léky, ovšem před rokem a půl se tento fakt bohužel změnil. Z mých výtoků začaly být krvavé výtoky, špinavé, a pořád. Ani pro tentokrát u mě nenašli žádnou infekci, která by to způsobovala a tak mi bylo řečeno "že je to léky". Potom co jsme vymenili již několik antikoncepcí a nechala jsem si dát antikoncepci co jsem měla v patnácti a neměla jsem s ní problém, už mi to bylo divné.

Zašla jsem si tedy k jiné doktorce, kde mi bylo řečeno, že mám nějaký defekt přímo na čípku, který krvácí. Bohužel tato doktorka už do ordinace nenabírala a tak jsem šla jinam. Vše začalo na novo, nové přeléčování, zkoušení jiných prášků. Po půl roce moje doktorka přestala ordinovat, a nastoupil za ní jiný doktor. Takže jsme to zase jeli vše na novo. Ač jsem si myslela, že to se mnou nehne tak s moji psychikou už to bylo na dně, znova vysvětlovat že mi léky nepomohou a já nevím co všechno me ubíjelo.

Po roce a půl jsme se konečně dobrali k tomu, že mi čípek operativně seříznou. Dělali to neradi, protože kdyby se cokoliv pokazilo byla bych bezdětná a jelikož mi není 50+ a děti nemám moc se jim do toho nechtělo. Nakonec jsem ale ležela na sále. Operace trvala dvacet minuc v celkové narkóze, jsem už měsíc po operaci a podle kontroly se vše správně hojí a já jen pevně doufám, že už se toho zbavím.

Už teď vím, že moje prapůvodní výtoky mi asi ostanou, ale krev doufám už zmizí. Znova se mi na sál nechce :D. Proč ale o tom píši, zarazilo mě, že jeden doktor si defektu nevšiml a druhý ano. Jak se tohle vůbec může stát? Nehledě na to, že pokud by se můj defekt nehlídal mola by z něj být i rakovina (ačkoliv po testech tkáně to bylo vyloučeno).

Takže jakmile máte pocit, že Vám váš doktor nevěnuje tolik pozornosti co by měl (a že jsem ten pocit měla), určitě jej změňte a hledejte pomoc jinde, je to Vaše zdraví!

VÁNOCE JSOU ZA NÁMI, NOVÝ ROK PŘED NÁMI

26. prosince 2015 v 1:29 | YumeOokami
Letošní Vánoce byly prostě divné!

To, že nemám Vánoce ráda, je u mě úplně normální, ale většinou na mě padne taková ta Vánoční radost, kdy se člověk culí jak blb, hřejí ho u srdce světýlka na stromečku (a tak vůbec kdekoliv) a ignoruje lidi v obchoďáku. Mě letos žádná Vánoční nálada nechytla, ani jsem nešílela kvůli dárkům. Byl to den jako každý jiný, dali jsme si dárky a měli dobré jídlo. Jo a to je to co mi přesně stačilo :) dobré jídlo, že jsme spolu a že jsme zdraví.

Radost mám z:
Lístků na AC/DC (já se jich fakt dožiju!)
Lístků na Iron Maiden
Lístků na Three Days Grace
Z foťáku (partner mi ho koupil, sice ho orkadli ale snad to banky vyřeší a penízky se nám vrátí a já ho i přes to že jsem ho nechtěla kupovat budu mít :3)

Taky teď nově máme kotě, našli jsme ho před pár týdny venku a je moc hodné a už nám zůstane. Teď mu sháním kamarádku aby když nejsme doma se tu nenudila :)

Někdo se mě tu ptal na operaci, zítra k tomu napíšu článek je toho nějak víc :)
Jak jste si užili svátky vy? A z čeho máte největší radost?

Na nový rok si nerada dávám předsevzetí ale, chci žít zdravěji, víc se hýbat, mít víc času na zvířata a dělat práci co mě baví :)

PS.: byli jsme na StarWars a jsme z toho rozpačití :(

Tohle je naše kotě :)

CO S NOVÝM ROKEM

27. listopadu 2015 v 20:59 | YumeOokami
Nevím jak vy ale já si předsevzetí nedělám, protože ho stejně nikdy nedodržím ale jedno bych si přeci jen dala a chtěla splnit a to dělat co mě baví.

Poslední dobou jsem byla dost utlumená takže neakční, ale našla jsem nový projekt, do kterého se chci zapojit, účastnit se a být součástí. To znamená spousty změn, třeba podat výpoveď v současné práci. Doteď jsem to nechtěla udělat protože jsme se potřebovali finančně srovnat. Najednou jsme měli o 12k větší výdaje a to oproti stávajícím 4k je velký rozdíl. Ale srovnali jsme se po třech měsících a to je docela dobrý. Máme dluh akorát za půjčení auta od přítelova taťky, tam nám naštěstí hlavu nikdo neutrhne.

Poslední měsíce se snažím pracovat i o víkendech aby bylo něco navíc. A ani mi to nevadí, odpočinek jednoho dne mi vcelku ustačí. Konečně jsem se dočkala operace, kterou řeším už dva roky, táhlo se to opravdu dlouho a spadlo ze mě břemeno a je to znát. Všechno mě baví víc, vůbec mě aspoň něco baví.

Dokonce se už začínám těšit na Vánoce, sice budou asi slabší (nepotřebuju kupu drahých dárků ale ráda bych nějaké hezké dárky věnovala lidem kolem mě). Ale na co se vážně těším je jídlo! Jako každý rok!

Jak mě znáte tak spíš fotím, ani nevím co bych psala ale díky fotkám si vzpomenu co se vlastně dělo, a udělat tak článek. Pevně doufám, že vše co si do nového roku přeji bylo by to super :) a pak bych se zase víc věnovala blogu! Ono když člověk chodí pořád jen do práce, co by psal... :D


Moje aktuální podoba :D k tomu asi není co dodat


Jediné jiné zvíře (ne-ježek) Méďa :D je to hrozný poseroutka



Nejnovější ježčí přírustek, Nefarian, někdo ho vyhodil k popelnicím a paní co ho našla si ho nemohla nechat. Tak je u nás :) je bázlivý ale hodný

Musím psát častějí aby moje články nějak vypadaly :) takový skoro začátek :D musím se taky věnovat různým věcem, už mě nebaví být jen ta existence co od pondělí do pátku pracuje.

Ale taky mě nebaví řešit a psát o věcech o kterých se mluví v televzi ať je to politika, uprchlíci, atentáty, je toho tolik, že mi přijde neadekvátní k tomu něco psát. Možná taky proto píšu o takových běžných kravinách :).

POPRVÉ SOUTĚŽÍM

11. října 2015 v 22:36 | YumeOokami
Je to tak, jistě jako mladší jsem soutěžila v plavání, běhu a tak. Ale co se týče soutěží v rádiu a podobně, to jsem nikdy nezkoušela. Ale teď jsem si řekla, že to poprvé zkusím, a chci vyhrát. Hlavně proto, že první cenou je fotoaparát, který si už dlouho přeji. Takže pokud se Vám moje fotka líbí můžete na odkazu pod fotkou hlasovat pro mě. Díky.


AŤ UŽ MÁM KLID

8. října 2015 v 20:55 | YumeOokami
Zdravím!

Docela udiveně se koukám na statistiku blogu, buďto sem chodí boti nebo tady fakt někdo čeká, že něco vyloudím. V dnešní době měsíční prodleva žádná míra co? Jde to s námi blogery z kopce! Jo byly časy, kdy jsem psala na blog denně, někdy i víc článků. Člověk měl spoustu různých zájmů ... ale co to kecám ... člověk měl hlavně čas.

Nemyslím si, že bych dnes neměla o čem spát ale psíš si na to nenajdu čas! A to je ta chyba. Chci zase začít, blogování mě vždy strašně bavilo. V podstatě psát o tom co mě baví, co mě trápí a ještě to někoho zajímalo. Možná je to tím, že já se hromadou přítel nikdy moc neobklopovala a blog byl na tohle fajn. Sice mě mrzí že už to tu nikdo nekomentuje ale to je takový průběh. Lidi rádi čtou, hejtí ale nekomentujou. No což.

Poslední příspěvek je dva měsíce starý, za tu dobu se událo pár věcí. Například jsem se odstěhovala s přítelem do "vlastního" bytu - ted podnájmu, kousek od Boleslavi, blíž Praze. Je to tu fajn, kuchyň, obývák, ložnice, pracovna, špajz, místnost na boty a - tadááá - garáž! Ano moje milovaná Italiánka bude mít garáž! Snad už mi to konečně oplatí je zas rozbitá čůza...

Jako každá se trochu potýkáme s počátečními chybějícimi financemi, no, kdo dneska má keš že jo. Z problémů vznikají malé hádky ale mi to zvládneme! Příští týden začne velké zařizování (aspoň konečně budeme mít postel nic víc k životu už nepotřebuji).

Jelikož pořád řeším zdravotní problémy se zády musím nějak vyřešis stávajíci práci. Bohužel v ní zůstat nemůžu, protože mé pracovní podmínky změnit nejde a záda si nový taky nevyrobím. A co dál? Zkusím jet na sebe, myslim si že když se budu snažiž vydělám si minimálně to co mám teď. U práce na vlastní pěst je nevýhoda nestáleho výdělku, naštěstí stálý plat má partner.

Ach jo, občas bych chtěla řešit prkotiny jako dřív ale život jde dál a sním přicházejí starosti ovšem i radosti. Jinak moje smečka bodlinatých miláčků se rozrostla, k Esi přibyla Imma, k nim Qaid a teď tu mám na hlídání Shempse, O víkendu si ještě jedu na pro jednoho ježuru, kterého někdo vyhodil k popelnicím, jedna paní se ho ujala ale nemůže si ho nechat tak já ho nechám u nás hezky dožít.

O víkendu jsem se ocitla na naprosto skvělé akci a to RoadToBlizzcon, ještě tomu budu věnovat jeden kratičký článek.







JSEM NEMOCÍNEK

11. srpna 2015 v 10:05 | YumeOokami
A neb co se stane, když tvrdíte na pohotovosti, že v létě přece lidi nebývají nemocní...

Eh. Začalo to tak, že přítel musel kvůli bolestem na pohotovost. Dostal injekce na střevn chřipku a dobrý. Jenže druhý večer jsem to odsrala (i doslova já). Zvracela jsem tak šestkrát (už nikdy nechci zvracet nic mentolovýho) a když už nebylo co zvracet šlo to druhou stranou. Jediná pozitivní věc je, že to nebolelo.

Horší byla bolest kloubů a zad. Takže nemocenská. Raději se nevyjadřuji k mojí doktorce, která v pondělí ordinuje od 12 a musíte být objednaní = nemáte moc šanci dojít k doktorovi když je Vám blbě. Ze známosti mě ale vzala, ještě tam něco řešila s mámou a vyšoupla m ze židle. Upozornuji, že ve stoje mi bylo tak trochu na omdlení ale nevermind.

Dneska je mi už líp přetrvává mi motání hlavy, taková divná bolest a pořád jsem hodně unavená ikdyž spím celý den. Asi mi moc nepřidává to, že mám v pokoji 27°C ... peklo.

Dnes se mi po strašně dlouhé době, asi roce, zdál živý a zajímavý sen. Dřív se mi zdáli hodně a proto jsem hodně psala i povídky, které byly částečně sen, částečně realita a částečně smyšlené. Takže jdu sepisovat, ve finále asi zjistím, že je to píčovina ale co! :D

Taky jsme s přítelem oslavili dva roky :3 ano, oba nemocí :D lepší výročí snad nikdo neměl :D.

Za necelý měsíc mám svou každoroční přehlídku, takže si dávám challange co se sebou dokážu do měsíce udělat. Doufám že dost, je to se mnou teď katastrofa a bohužel tenhle stav mi moc nepomáhá vypada líp :(.

Co vy a a prázdniny? Školákům už končí, nám pracantům je vzali. Kde jste byli? A kam by jste chtěli? Věřte nebo ne ale já ještě ani jednou nebyla u vody :D






- Yume na streamu! :D Už bych měla rozjet svoje vlastní :D -

LanCraft 2015

31. července 2015 v 10:33 | YumeOokami
A je to tady! Jsem to zase já na svém místě! A kde že?

- ti nejlepší z nejlepších, Yuki a Sviťouš -

Ano, učastnila jsem se největší Lan "párty" v čechách a to Lancraft 2015. Tohoto ročníku jsem se učastnila jako organizátor Cosplay soutěže.

Mělo to spousty much, které snad do příštího roku odstraním ale přesto jsem si to neskutečně užila. Říkala jsem si, jak se nikam jinam neangažuju! Ale to bych nebyla já, takže jsem třičtvrtě dne seděla na infromacích. Ale co, mě tyhle věci prostě baví.

Co bylo nesnesitelný tak bylo vedro. Hala byla klimatizovaná, ale taky tam bylo několiset počítačů a lidí a občas tam bylo opravdu na chcípnutí. Zlepšilo se to když venku bylo hnusně. I přes to jsem si dala JustDance, jo byl to blbej nápad :D.

Jenže Lancraft je za námi a Advík před námi! Dnes vyážím a neskutečně se těším! Budu mít i jednu přednášku ale jinak budu běhat v "cosplayi". Nerada bych moc křičea slovo cosplay aby mě cosplayeři neukamenovali. Protože jsem looser.

Takže kdo mě najde, dá se mnou fotku má u mě bonbon :D.

I am BACK! Mám spátky svůj otako-hráčsky život a je mi fajn!

JAK JSEM SE ÚPLNĚ ZBLÁNILA

9. června 2015 v 20:36 | YumeOokami
Ne, to není žert a záhy to pochopíte!

Jinak blog už píšu vlastně jen pro jednu stálou "fanynku" která mě zastavila na Advíku a oslovila. Za tu dobu co si blog píšu (7 let - jsem fakt už nějaká stará) se mi to stalo poprvé. Vždy jsem tak nějak chtěla být "slavná" jenže nakonec to bylo tak, že věci co jsem psala na blogu byly lidmi kteří mě nesnášeli použity proti mě.

Možná proto už tolik nepíšu, ale dnes už by mi to vlastně bylo jedno. Ať si říká kdo chce co chce, tentokrát opravdu vím na čem jsem, a proti komu stojím. Tehdá jsem neměla pevnou půdu pod nohama. A teď o mém šílenství.

Když jsem byla málá, jednou jsem mamce řekla, že s ní budu bydlet nadosmrti. Dnes nevím, jestli to dělám kvůli tomu co jsem řekla, mamce a nebo kvůli tomu že v tomhle prokletým bytě prostě už bydlím dvadvacet let! Od narození. Někdy mám záchvat že mě štve (vcelku oprávněná) buzerace od mamky ale když pak přijde na slova o stěhování bulím jak želva.

Dřív když jsem měla partnera jsme byli mladí a ačkoliv jsme si říkali jak budeme mít domeček, děti, husky, králíčky... tak to pořád nebylo tak reálné jako dnes. Dnes mám přítele, se kterým opravdu ráda žiji pod jednou střechou (ikdyž si neobrací ponožky, občas hodí něco vedle koše a prostě to tam nechá a to nemluvím o tom že umřeme na elektroniku a její kabely).

Do toho všeho mám tři ježky z toho jeden bude mít brzo mladé, křečka a rybu a Xbox s kinectem (to je důležité pro pochopení místa).

Tak a teď jak to zkloubit? Víte, jsem žena, taková jednoduchá, praktická - ano jasně, vše jsem to narvala do svého pokojíčku. Já vím, je to magořina bydlet s matkou a přítelem, a tou zvěří, jenže... já jsem takhle opravdu spokojená. Možná nejsou oni ale oba jsou takoví, že pro mě udělají první poslední jen abych se měla dobře.

Ještě že je mám :)
Moje zvířecí rodina, Esi, Imma, Píďa a Méďa :3

 
 

Reklama