Červen 2015

JAK JSEM SE ÚPLNĚ ZBLÁNILA

9. června 2015 v 20:36 | YumeOokami |  PLACEBO
Ne, to není žert a záhy to pochopíte!

Jinak blog už píšu vlastně jen pro jednu stálou "fanynku" která mě zastavila na Advíku a oslovila. Za tu dobu co si blog píšu (7 let - jsem fakt už nějaká stará) se mi to stalo poprvé. Vždy jsem tak nějak chtěla být "slavná" jenže nakonec to bylo tak, že věci co jsem psala na blogu byly lidmi kteří mě nesnášeli použity proti mě.

Možná proto už tolik nepíšu, ale dnes už by mi to vlastně bylo jedno. Ať si říká kdo chce co chce, tentokrát opravdu vím na čem jsem, a proti komu stojím. Tehdá jsem neměla pevnou půdu pod nohama. A teď o mém šílenství.

Když jsem byla málá, jednou jsem mamce řekla, že s ní budu bydlet nadosmrti. Dnes nevím, jestli to dělám kvůli tomu co jsem řekla, mamce a nebo kvůli tomu že v tomhle prokletým bytě prostě už bydlím dvadvacet let! Od narození. Někdy mám záchvat že mě štve (vcelku oprávněná) buzerace od mamky ale když pak přijde na slova o stěhování bulím jak želva.

Dřív když jsem měla partnera jsme byli mladí a ačkoliv jsme si říkali jak budeme mít domeček, děti, husky, králíčky... tak to pořád nebylo tak reálné jako dnes. Dnes mám přítele, se kterým opravdu ráda žiji pod jednou střechou (ikdyž si neobrací ponožky, občas hodí něco vedle koše a prostě to tam nechá a to nemluvím o tom že umřeme na elektroniku a její kabely).

Do toho všeho mám tři ježky z toho jeden bude mít brzo mladé, křečka a rybu a Xbox s kinectem (to je důležité pro pochopení místa).

Tak a teď jak to zkloubit? Víte, jsem žena, taková jednoduchá, praktická - ano jasně, vše jsem to narvala do svého pokojíčku. Já vím, je to magořina bydlet s matkou a přítelem, a tou zvěří, jenže... já jsem takhle opravdu spokojená. Možná nejsou oni ale oba jsou takoví, že pro mě udělají první poslední jen abych se měla dobře.

Ještě že je mám :)
Moje zvířecí rodina, Esi, Imma, Píďa a Méďa :3


TheColorRun

1. června 2015 v 22:29 | YumeOokami |  PLACEBO
Nepíšu sem, ale spousta věcí se děje, a proto taky ani nemám moc čas něco psát.

Ale o jedné věci bych ráda napsala, protož to byla skvělá akce. A to ColorRun který byl letos poprvé. Byla jsem ráda, že jsme jeli a konečně vypadli z města a udělali i něco pro sebe.

Jedná se o 5km běh, kde je několik stanovišť kde na Vás "zaútočí" barevnou smrští. Bylo to zábavné a prostě skvělé! Někeří si stěžovali že nebylo dost barvy a že se nedalo běhat.

Ano, nedalo se pořádně běžet protože nás bylo přes 12 000 lidí, ovšem kdo chtěl tak běžel. My tak půl na půl a barvy bylo dost, což je myslím vidět na fotografiích.

Těším se na další ročník, musím jet znovu! Nabilo mě to pozitivní energií :)