Duben 2012

NATALIE PORTMAN

28. dubna 2012 v 15:42 | YumeOokami |  RETOUCH

MINULÁ STOLETÍ

28. dubna 2012 v 12:38 | YumeOokami |  SKLÁDKA
Uf, málem jsem to nestihla, minulý týden jsem pořád říkala, ať už je nové téma a nějaké co se mi bude líbit. A najednou je pátek a já, kdybych nečetla jeden slabý blog kde slečna napíše tisíckrát omýlané věci se zakončením "a co vy? jak jste na tom?", ani bych si nevšimla, že nějaké nové téma týdne je. Ale je a já jsem ráda, že takové příjemné.

Často se říká, že na minulost je nejlepší zapomenout, že akorát zraňuje-. To je možná i pravda, jenže zraňovat vás mohou i ty krásné vzpomínky. Ale přece nezapomenete na něco krásného. Myslím si, že by to byla chyba. Každá myšlenka má svou cenu, některé jsou levné ale některé jsou posety diamanty.

A stejně, jsou vzpomínky, které si nezapamatujete, někdo vám je připomene a vy si za boha nemůžete vzpomenout. A pak jsou tu vzpomínky, na které chcete zapomenout a ono to zase nejde.

Možná jsem trochu odbočila. Minulost je taková, jakou jsi jí člověk udělá. Všechno, cna co jste a nebo nejste v minulosti hrdí je jen vaše vina a tím i vaše minulost. Každý má svou minulost a pokud je nelichotivá, může se snažit aby ta další už byla lepší a naopak.

Nikdy bych nechtěla nic v minulosti změnit, co kdyby pak nebylo nic jak je teď. Všechno by mohlo být lepší ale i horší a to bych nechtěla riskovat. Všechno je tak jak má být.

VYSOKÉ PRACOVNÍ NASAZENÍ

26. dubna 2012 v 17:17 | YumeOokami |  PLACEBO
PSÁNO 25.4.12
Nedokážete si představit, jak jsem ráda, že můžu pracovat ve firmě. Sice vždy jen na čtyři dny obtýden ale i tak jsem za to ráda. Šéf je strašně fajn a ikdyž jsem udělala trochu sekeru tak to nějak neřeší. Ještě že tak, třeba bych se ani nedoplatila. N e snad ne. A dneska jsme se šéfem a tiskařem dělali mnou navrhlou výlohou. Už nám toho chybí jen trochu a pak vám to sem dám.

Táta mi zaplatil lístek na Wanastowi Vjecy, těším se na ně a pevně doufám že zahrají mou milovanou píseň Kouzlo. Mám jí ráda už od útlého dětství. Koncerty na které bych ještě chtěla jít je Lucie, Linkin Park, 30STM, Iron Maiden (idkyž jsme na nich byla), a ze všech nejvíc AC/DC.

PSÁNO DNES
Takže ráno jsme zase vyrazili dělat můj slavný polep. Už to máme skoro hotové. Dodělali jsme vrchní trojúhelníky, které nám vůbec nevycházeli (já se raději neozývala nějaké výpočty, to není nic pro mě) a i tak to bylo špatně ale zamaskovali jsme to. Pak jsme nalepili salát a jeli do firmy. Upravila jsem dvoje vizitky, dostala dva telefónáty kde se ozvalo "víte, vůbec se mi to nelíbí". Měla bych k tomu spoustu slov ale ano, má chyba.

No teď si půjdu udělat pstruha s pečeným bramborem jinak tu uhynu hladem, ráno jsem sice měla cheesburger (ne z Mekáče) ale i tak mám hlad a na tu rybku hlavně chuť.

Mamka koupila takový ten klepací stroj, jakoby masáže a i hubnutí. Je to mazec, pouštím si u toho lovce duchů a stojím na tom. Uvidíme jestli mi to pomůže. Snažím se teď zase trochu schodit. Sice jsem byla s 56-57 spokojená ale to mě jako vždy rychle přešlo a tak ještě snižuji vidím to tak na 50-53.

No a TU máte velký náhled výlohy.

ZUZANA LOOKBOOK.NU

17. dubna 2012 v 14:12 | YumeOokami |  MEDIÁLNĚ
Nevím, zda-li znáte stránku lookbook.nu (a teď se můžu proklínat, že jí někomu ukážu a ten tam bude postovat ty svoje hrůzy, protože musí být všude ale to je fuk, taky nemám kdoví jak skvělé outfity). Můj lookbook, je ZDE. Ale uchvátila mě jedna slečna. Říká si jednoduše ZUZANA, pochází z Prahy ale žije v Amstrdamu. Je jí krásných dvacet tři let, její outfity se mi některé líbí a některé naopak vůbec, ale co mě tak uchvátilo? Provedení jejich fotografií. Tenhle styl fotografií "letajících" lidi, byl hitem na internetu minulý rok, ale dát to na lookbook je opravdu originální. Zde malá ukázka. A TADY její lookbook.














TONOVACÍ ŠAMPÓN MARION

17. dubna 2012 v 10:56 | YumeOokami |  MEDIÁLNĚ
Tento šampón jsem si oblíbila, nerada si ničím vlasy, a proto mi příjde zbytečné každou chvíli se barvit barvou, a tak jsem hledala nějaký šampón. Narazila jsem na tento, v Rbk stojí 24,- a tak jsem si řikala, že za tu cenu není problém to vyzkoušet. Moc jsem mu nedůvěřovala, ale za tu cenu mě mile překvapil. Opravdu vlasy tónuje, i barvené. Mám na hlavě Palette fialovou a tento šampón mi odrosty skvěle dobarvil a vymytou barvu dotónoval. Vymývá se vcelku pomalu, čekala jsem, že barva zmizí po prvním umytí. Nádherně voní a nebarví kůži. Mám světlé vlasy, s tmavými si nejsem tak jistá.

PROČ?
• krásně voní po ovoci
• kryje
• barva je sytá
• vydrží dlouho
• nízká cena
• spousta barevných variací
• nebarví kůži

ZDE je odkaz na obchod s těmito šampóny, a takhle vypadají mé vlasy před a po.


SVĚTLICE

16. dubna 2012 v 18:48 | YumeOokami |  SKLÁDKA

Další příjemné téma týdne, nejdříve bych chtěla poděkovat že můj článek NESVOBODNÉ KECY byl vybrán na blog tema.blog.cz, po pravdě jsem to nečekala, nikdy. To co píšu jsou většinou spleti rychlých myšlenek. Ale teď k tomuto tématu. Světlo může být spousta věcí a já bych jako vždy, to chtěla trochu vzít z více pohledů.

SVĚTLO JAKO ZDROJ TEPLA A SVĚTLA - ŽIVOTA
Světlo je naše slunce, moje osobnost a psychika bez hřejivých slunečních paprsků pomalu chřadne. Nálada je pod bodem mrazu, ale jakmile vysvitne slunko jsem plná života, nápadů a energie. Léto je mým oblíbenm obdobím, sluníčko je pro mne jako nabíječka mých slabých baterií. A světlo? Když jsou šedé dny, kdy nevíte jestli je večer nebo ráno, je člověk celý unavený, ale jen co se na něj rozvítí ta žhavá koule plynů je mu hej. Bez světla by to nešlo, nejenže bychom chřadly my, ale všechno kolem nás. Než bychom uvadly my, zeřelo by nejdřív nespočet tvorů, živočichů a rostlin.

SVĚTLO OKAMŽIKU
Znáte ten pocit, když se vám stane nějaký příjemný zážitek nebo ještě lépe když uděláte nějaký dobrý skutek? Možná se to neděje moc často ale občas se takové situaci poštěstí. Když mám tu možnost někomu pomoct, chodím pak po ulici s úsměvem od ucha k uchu, a ikdyž se možná tvářím jak tele, připadá mi, jako bych zářila nestlumitelným světlem.

SVĚTLO ZÍTŘKA
Říkáte si nejhorší den v mém životě? Co když ten další den bude ještě horší? A co když to nejde a tím pádem další den bude lepší? Ano, to přesně je světlo zítřka. Člověk se má stále na co těšit ač to mohou být jen nezbytné maličkosti, kterých by jste si normálně něvšimli. Jenže teď je pro vás taková maličkost světlem do dalšího dne.

SVĚTLO RODINY A LÁSKY
Je to světlo, které nás nikdy nepřestane naplňovat. Ikdyž milovaný odejde, třeba nedobrovolně, pořád vás naplňuje světlo vzpomínek a pocitů. Můžete být malý capart a na dědečka si nepamatovat, ale v hrudi máte příjemný pocit, který vám říká, že on je vaše světlo, že on byl na vás hodný. Nepamatujete si to, ale cítíte to.

Pak je tu světlo lásky rodičovské. Rodiče, nebo aspoň jeden z nich, vás vždy bude nějak naplňovat a svítit vám na cestu. Jsme tvorové, kteří se o sebe neumějí postarat hodně dlouho, jenže v tom je to světelné pouto, které už nikdy nikdo nerozpoutá. Rodiče vás vedou po světlem osvícené cestě, a učí vás, jak správně žít.

Světlo lásky, je sice pomíjivé ale za to nejsilnější. Je to výboj kdy si připadáte jako supernova a občas tento pocit trvá dlouhodobě, třeba i "na věky". A vy se pomalu těšíte až budete moc své světlo předat malému tvorečkovy, který vznikl při výbuchu supernovy.

Yum.

OUŠKO

16. dubna 2012 v 15:27 | YumeOokami
Dnes jsem zase pokročila v zošklivování/zkrášlování. To je jak podle koho. Jelikož tunel budu mít něco kolem tří let, rozhodla jsem se za něj ještě střelit další náušničku, jedna je ještě před tunelem. V budoucnu bych si přála ještě tři do pravého ucha, dohromady tedy čtyři. No a pak tetování na nohu a na zápěstí a jsem spokojená. Mamka bude nadávat ale já budu pak nadávat až budu dospělá, že jsem to neudělala a aspoň budu mít větší pochopení pro své děti, které se narodí v jiné době než-li já. Mamka je prostě stará škola. Nechci se nějak moc zohizďovat (ten pirc není tak děsný a stejně ho pořád chci, ale dokážu vzít kompromis a ani bych si ho nezasloužila).


PRACOVNÍ DNY

14. dubna 2012 v 16:27 | YumeOokami |  PLACEBO
~ moje pracoviště, a moje předloha pro "duhu" se kterou jsem si neustále hrála ~

Tak mi skončil můj pracovní týden bez pondělí. V úterý mi to začalo, šéf je moc milý a vtipný člověk. Je z oboru a tak ví o čem mluví. Je příjemné mluvit s nějakým podobným bláznem jako jsem já a jaké mám kolem sebe. Práce je vždy tak akorát, respektivě od desítí se nezastavím, a to mě pořád děsí tím, že to co dělám je ještě málo. Dostala jsem za úkol vylohu. Až ji přespříští týden vylepíme vyfotím vám jí. Chtěla jsem si s tím dát práci a pořádně to vylepit z fólií ale bohužel jsem to nestíhala připravit a cenově by to bylo dost drahé a tak nakonec některé objekty budeme tisknout. No myslím si, že to bude sranda. Taky jsem asi rozbila kávovar, ne snad ne. Popovídala jsem si s tiskařem, který je moc milý a tak jsem se mohla dívat jak dělá sítotisk. Pak se šéfem jsem se dívala jak se dělájí vazby na diplomky. Už se těším na příští týden, do školy se mi nějak nechce.

Kolem mě se dějí samá pekla ale snad už to všechno skončí, to že se to podepisuje na mé psychice je vcelku fuk, nevyrovnaná jsem už několik let ale horší je to z fyzickou odolností. Všechno se to prolíná do sebe. Naštěstí milouš nezahodil svou šanci a tak jsem mu dnes mohla vařit nádivku a ještě jsme si zašli do KFC. Já jsem na tom muffinu nějaká závislá a novou závislostí je crushers.

Konečně je krásně, dneska jsem se příjemně slunila na sluníčku (jen mi to kazila bolest hlavy) ale vytáhla jsem kraťasy, ano jsem blázen ale to nevadí. Ať už je prosím takhle pořád"

~ můj kočič mazlík ~

GEPARDÍ

14. dubna 2012 v 16:02 | YumeOokami
Oufit do práce, boty jsou strašné taky už jsou v koši.

Na sobě mám:
• šedé tílko z Gate
• béžové tílkové bolerko z New Yorker
• hnědé kraťasy z Orsay
• gepardí silonky z Gate
• prstýnek z Gate
• boty z Deichmann
• hadí náramek z Mallorky od mamky


MILUJI...01

13. dubna 2012 v 9:52 | YumeOokami |  SKLÁDKA
Věci, které se mi v životě stávají a jsou úsměvné.

miluji, když:
• sundám ve vaně tunel
• hodím ho do vody ať se umyje
• umyji si vlasy
• obarví se voda na tmavě fialovou
• a tunel už nemůžu najít
:D :D :D ale stejně to vždycky udělám :D :D :D

miluji, když:
• si ráno udělám kafe ze stejné kapsle a šéf se mi pak směje
miluju, když:
• při druhém už kávovar pořádně nefachá
miluju, když:
• jsem vlastně rozbila kávovar
miluju, když:
• a pak ještě musím na oběd a dopíjím studené kafe

miluji když:
• si zákazník udělá sám zakázku
• pak něco změní, takže se to stejně musí předělat
• zjistím, že jeho .psd je mi k ničemu protože jsou to tři .jpg
• nemohu najít písmo
• fikaně vyhledám rozpoznávač fontů
• pracně vyhledám a stáhnu font s akcenty
• nahraji do písem a otevře se mi, že písmo už nainstalované je!
:D :D :D