JEN PRO CHVÍLI ŠTĚSTÍ 1/2

10. listopadu 2011 v 16:01 | YumeOokami |  LITERÁRNÍ DÍLA

PŘÍSTUPNOST: 15+
VAROVÁNÍ: sex
ŽÁNR: zamilované, erotické
ČÁST: 1/2

Nehnutě stála u kolejí, kolemjdoucí a ani ona sama si nebili jisti, jestli jí vlak bezpečně mine. Všichni na ní hleděli, bezohledně, nikoho nenapadlo vzít ji za ruku a stáhnout jí zpět. Vlak se blížil ale ona sebou necukla ani na milimetr, bylo slyšet pískání a skřípění. Stála nebezpečně u kraje ale nijak jí to nevzrušovalo. Vlak už byl na dosah a naštěstí jí minul o pár centimetrů, bylo zřejmé že ačkoliv bylo okolí lhostejné, oddychlo si, někteří jedinci i dosti nahlas. Z vlaku začali vystupovat cestující, stále stála strnule na kraji, pohled měla na vagónu vlaku, jenže v tom jí vytrhl hlas volající její jméno.

"Caroline!" cukla sebou a jak se otočila, ucítila teplé chlapecké náručí, které ji přátelsky svíralo, zavřela oči a vychutnávala si ten příjemný pocit.

"Ahoj Cary" ozval se dívčí hlas, chlapec jí pustil a jí se naskytl pohled na jeho usměvavou, blonďatou přítelkyni.

"Ahoj Lan a Draco" oba byli její přátelé, bavili se s ní když už nikoho neměla. Původně i oni dva byli přátelé ale přátelství se přehouplo v lásku, i když to Caroline nevěděla jistě.

Lan byla milá slečna, někdy otravná se svými dětskými řečmi ale jindy klidná společnost. Její charakter byl dvojitý a rozdílný jako černá a bílá. Měla platinově blonďaté vlasy, sahající jí pod ramena a rovné jako vodopád. Oči měla malé a modré, na sluníčku spíš do hněda.

Za to Draco byl klidný chlapec, byl starší než obě dívky a proto byl rozumnější. Oči měl hluboké černé, stejně tak vlasy, které měl ostříhané na patku. Jeho předností byla atletický vysoká postava.

Cary neboli Caroline byla tichá, klidná a rozumná dívka, na svůj věk možná až moc. Měla dlouhé fialové vlasy, které jí sahaly do tři čtvrtě zad. Zdobily ji pronikavě modré oči, ohraničené hustými a dlouhými řasami. Měla ráda některé knihy, většinou s Ruskou tématikou, tmavé barvy, korzety a tvrdší hudbu, ale někdy měla své chvíle kdy potřebovala obejmout, vyplakat se a usnout.

"Tak kam půjdeme nejdříve?" optal se Draco svých krásných společnic. Zatím co Caroline mlčela a nenápadně si prohlížela Draco obličejové rysy, Lan vymýšlela spousty míst kam by mohli jít.

"Co třeba do kina?" optala se Lan.

"No já byla s Draco domluvena, že nakoupíme, já vám něco uvařím a pak si uděláme filmový večer, třeba i maratón" na chvíli se zamyslela, proč vlastně je pozvala, oni dva se mají rádi a ona je vždy ta navíc, ale s Draco je jí dobře a on trval na Lan, složitá situace.

Všichni se nahrnuli do nákupního střediska, Draco měl na starost nákupní vozík, Lan se držela u něj a Caroline házela do košíku suroviny. Těstoviny, smetanu, kuřecí prsa, šunku a nějaké koření. Poté koupili šampaňské a popcorn. U kasy Caroline chtěla zaplatit kreditní kartou ale Draco jí položil svou ruku na její, jemně jí kreditku vzal a prodavačce podal svou. Caroline se hlasitěji zasmála a Draco se usmál.

"Dobrá" neodporovala a kreditní kartu zase uložila. Pak vše Draco naházel do batohu a vydali se na cestu. Cestou si spíše povídali Draco a Lan, Caroline jen sledovala jak cesta plyne, cesta kterou zná i poslepu.

Zasunula starodávný klíč do zámku, vypadal jak od komnaty kněžny, a otevřela obrovské, masivní bílé dveře. Před nimi byla malá předsíň, kde si všichni odložily boty a kabáty. Caroline vytáhla pro každého příjemné měkké bačkory. Přesunuli se do obývacího pokoje, ten byl spojený s kuchyní a malou pracovnou. V kuchyni byl bar a k němu barové židličky ale byl tu i menší jídelní stůl, tak akorát pro tři lidi. Kousek od baru byla bílá kožená sedačka, televizní stolek na kterém stály svíčky a na zdi obrovská plazmová televize. Kuchyň byla sladěna do červeno-černa, zatímco obývací a pracovní část do béžovo-bílé. Na oknech byly široké parapety, na kterých byly deky s polštáři. U stěny bylo malé schodiště, mírně zatočené a tam byl plac, kde byla obrovská postel s nebesy, pár skříní a prosklený sprchový kout. Všude kam se daly postavit byly velké svíce a všechny světla v domě byla ztlumovací. Za předsíní byla velká koupelna s rohovou vanou, sprchovým koutem, dvěmi umyvadly a záchodem. Byt byl příjemně provoněný vanilkou.

Caroline se dala do vybalování nákupu, zatímco Lan s Draco obdivovali její nádherný byt. Caroline zdědila velké děditství a tak si zařídila svůj vysněný byt na úkor toho že už neměla žádné příbuzné.

"Chceš pomoct?" nabídla s Lan. V tom se Draco začal smát.

"Vždyť ty vařit neumíš, radši ji k tomu nepouštěj ještě si něco udělá" a pošťouchl Lan, která si naoko naštvaná sedla na gauč a zapnula program s hudbou.

"Mám ti pomoct já?" usmál se mile Draco.

"Ne to je v pořádku, zvládnu to" opětovala mu Caroline úsměv a začala s přípravou těstovin. Draco si sedl k Lan a debatovali o tom co za film by si mohli pustit. Lan odmítala horor zatímco Caroline by ho uvítala, nějakou sladkou romanci by jí nejraději narvala do chřtánu a zadusila ji tím. Jenže nakonec stejně bylo po jejím. Caroline prostřela svátečně stůl a zavolala oba k jídlu.

"To je výborné" rozzářil se Draco.

"Jo je to dobré" zmírnila nadšení Draco Lan.

"Děkuji" odvětila zdvořile Caroline a všichni se pustili do jídla. Draco s Cary zkonstatovali že ten romantický film trochu znají ale Lan ho prostě chtěla vidět a tak muselo být po jejím. Taky že bylo, film byl nudný, romantický a jediný komu se líbil byla Lan.

"Jsem unavená, půjdeme spát, zlato?" poslední slovo Lan zdůraznila.

"Eh, no já nejsem, no ale dobře" snažil se jí vyhovět i když by klidně rád nadále poseděl s Cary, která taky nebyla unavená ale to by riskoval že se Lan naštve.

"Máte ustláno" usmála se Cary a sama si došla pro polštář se slabou dekou. Otevřela mírně okno aby se vyvětral vzduch. Lan si šla ještě zakouřit.

"Opravdu miluji, když se vrátíš a smrdíš cigárama" řekl trochu naštvaným tónem Draco, Lan se jen ušklíbla a šla do postele.

"Dobrou noc a sladké sny" popřál Draco Cary a dal jí jemnou pusu do vlasů, Cary by to klidně brala na pořád ale ta chvíle zmizela tak rychle jako letí projektil ze zbraně.

Raději si nedomýšlela co se v její posteli děje, tiše doufala že nic a podle hrobového ticho to tomu i nasvědčovalo. V půlce noci se vzbudila třesotem vlastního těla, došla zavřít okno a potichu vklouzla do koupelny. Napustila si vařící vody a nějaký čas v ní pobyla. Usušila se a vlezla si do jemného županu, sedla si na gauč a potichu pustila hudební kanál.

"Nespíš" ozvalo se šeptem od schodů. Když se otočila stál tam Draco.

"Ne, a asi ani nebudu, jestli chceš, přisedni si" usmála se a posunula se. Draco si přisedl, z čehož začala být Cary nervózní, protože pod pyžamem měla jen svou nahou kůži.

"Jsi šťastný?" optala se třesavým hlasem Cary.

"Občas, občas jsem nešťastný protože lituji všech chyb, všechno mohlo být jinak" usmál se.

"Jak jinak?" nechápala Cary.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Roni* Roni* | Web | 13. února 2013 v 17:17 | Reagovat

Hodně dobře napsané, ikdyž by to chtělo někde čárky. ;) Nejspíš si přečtu i tu druhou část, protože se mi to dobře čte a jsem na pokračování zvědavá. :)

2 YumeOokami YumeOokami | E-mail | Web | 13. února 2013 v 18:22 | Reagovat

To jsem ráda, díky. Ano čárky jsou má slabá stránka.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama